Nejnovější trendy v logistice 2024+

Odvětví logistiky je i nadále ovlivňováno silnými rušivými silami a megatrendy, jako jsou mimo jiné změna klimatu, kovid-19, válka, urbanizace. To nesmírně zvyšuje rychlost proměny logistiky. Společnost DHL ve svém nejnovějším 6. Radaru logistických trendů (1) vyhodnotila celkem 40 trendů v oblastech "sociální a obchodní" a "technologické", které budou mít v příštích letech zásadní vliv na logistiku a dodavatelské řetězce. Podle toho se trendy, které se již projevují a budou mít obrovský dopad na dodavatelské řetězce, v oblasti "Social and Business" týkají omnichannel logistiky, digitálních tržišť, diverzifikace dodavatelských řetězců, oběhového hospodářství, udržitelnosti a dekarbonizace. V oblasti technologií je to analýza velkých objemů dat, edge computing, stacionární robotika, automatizovaně řízená vozidla (AGV) pro intralogistiku, autonomní vozidla pro venkovní použití a alternativní energetická řešení. Trendy a výzvy ovlivňující transformaci skladování a provozu jsou podrobněji analyzovány ve studii Warehouse Vision Study (2) společnosti Zebra Technologies Corp. Některé z těchto trendů jsou uvedeny níže. 

Pandemie a rusko-ukrajinská válka naučily logistický průmysl, jak důležité jsou odolné dodavatelské řetězce a jejich řízení (3). Důležitým faktorem zvyšování odolnosti je otázka diverzifikace dodavatelského řetězce. Výběrem alternativních dodavatelů a rozšířením výrobní a distribuční sítě lze zvýšit odolnost, pružnost, schopnost reakce a konkurenceschopnost dodavatelského řetězce. Doprovodnými pojmy jsou zde "multisourcing" a "multishoring". Multishoring zde znamená spolupráci s mnoha, někdy konkurenčními, dodavateli. Při multishoringu se klade důraz na to, že dodavatelé pocházejí z různých zemí. V době krize Corona měla velká závislost na čínských dodavatelích velmi negativní dopad a vedla k narušení schopnosti dodávek. Digitální transformace umožňuje vytvářet efektivní globální dodavatelské platformy a sítě a také specializované řízení dodavatelského řetězce. 

Přestože je udržitelnost pro společnost vysokou prioritou, podle společnosti DHL se recykluje a vrací do oběhu pouze 8,5 % z více než 100 miliard tun spotřebovaných materiálů. V budoucnu se má podíl plně recyklovaných výrobků společností masivně zvýšit posílením tématu oběhového hospodářství na celém světě. Již při udržitelném navrhování výrobků se zohledňuje celý životní cyklus výrobku a všechny materiály a komponenty jsou již určeny k recyklaci a návratu do oběhového hospodářství. Přibližně 80 % dopadu výrobku na životní prostředí je určeno již ve fázi návrhu (4). Stávající materiály a výrobky se znovu používají, opravují, renovují, sdílejí, pronajímají a nakonec co nejdéle recyklují, čímž se maximalizuje životní cyklus výrobků. Tímto způsobem se také snižuje množství odpadu na minimum. Na rozdíl od ekonomiky založené na vyhazování odpadků snižuje oběhové hospodářství také celkové roční emise skleníkových plynů. Podle Evropské agentury pro životní prostředí způsobují průmyslové procesy a používání výrobků 9,1 % emisí skleníkových plynů v EU. Nakládání s odpady vytváří 3,32 procenta. Evropská komise již v březnu 2020 zveřejnila Akční plán pro oběhové hospodářství, který obsahuje návrhy na udržitelnější design výrobků a klade si za cíl snížit produkci odpadů. 

Hlavním tématem dekarbonizace je vytvoření bezuhlíkového a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050. Základem dekarbonizace je odklon od fosilních paliv a využívání nízkouhlíkových alternativních zdrojů energie. Zejména energeticky náročná průmyslová odvětví a podniky v oblasti výroby oceli a skla, výroby stavebních materiálů atd. musí co nejdříve přejít na bezuhlíkové zdroje energie. Důležitými milníky politiky dekarbonizace jsou Pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 a tzv. Podle ní mají být podniky, průmysl a celé hospodářství EU do roku 2050 klimaticky neutrální (5, 6). Dvě třetiny emisí CO2 podniků a průmyslu pocházejí z využívání fosilních paliv, a proto je lze eliminovat přechodem na energie neutrální z hlediska skleníkových plynů (7). 

Při edge computingu probíhá zpracování dat přímo nebo v blízkosti konkrétního zdroje dat (okraj sítě). Data se tedy nezpracovávají ve vzdáleném datovém centru (8). Téma odkazuje na decentralizaci IT architektury, kterou umožňují internet věcí (IOT), mobilní výpočetní technika a síť 5G. Výhody edge computingu spočívají v tom, že společnosti mohou získávat poznatky z analýzy velkých dat téměř v reálném čase s nižší latencí a šířkou pásma cloudových serverů. Vyžaduje také mnohem menší IT infrastrukturu než tradiční cloud computing. Průmysl 4.0 a propojení všech strojů, zařízení, kyberneticko-fyzických systémů atd. prostřednictvím IOT bude v budoucnu vytvářet stále větší množství dat, která bude nutné zpracovávat přímo na místě pomocí edge computingu ve firmě. Posílat takové objemy dat přes internet do vzdálených datových center cloud computingu prostě není praktické. Na okraj lze dodat, že to dokonce přidává další vrstvu zabezpečení. Edge computing lze nyní i v budoucnu využít k mnoha účelům, a to i v logistice, například pro vzájemné působení skladových robotů, propojení různých oblastí podniku, jako jsou sklady a výroba, autonomní vozidla, prediktivní údržbu a mnoho dalšího. V podstatě je edge computing užitečný všude tam, kde se v reálném čase generuje velké množství dat (big data). Podle poradenské společnosti ISG se očekává, že trh s edge computingem poroste o 30 % ročně. 

Neuvěřitelný růst elektronického obchodování (9) a obrovský nárůst poptávky spotřebitelů vyžaduje stále větší digitalizaci a automatizaci a také zvýšení efektivity intralogistických procesů a dodavatelských řetězců. Digitalizace a automatizace s doprovodnými technologiemi, jako jsou 5G, IOT, umělá inteligence (AI), Edge Computing, nejenže zcela změní logistický průmysl. V intralogistice budou stále více práce přebírat AGV a stacionární roboty. Mezi vnitropodnikové mobilní roboty patří AGV (Automated Guided Vehicles) a AMR (Autonomous Mobile Robots). AMR jsou pokročilejší než AGV, využívají plánování cesty v reálném čase a mohou se volněji a snadněji vyhýbat překážkám. Používají se například při vychystávání objednávek nebo také pro dopravní úkoly. Očekává se, že trh s AMR poroste do roku 2023 o 31 % ročně. Jakmile se vnitřní mobilní roboty začnou používat ve velkém měřítku, prokáží svůj obrovský potenciál při snižování nákladů a zvyšování efektivity a nesmírně promění průmysl. 

S rychlým rozvojem technologie umělé inteligence a senzorové technologie se stacionární roboty, jako jsou kolaborativní roboty (coboty) a průmyslové roboty, stávají rozmanitějšími a všestrannějšími. Očekává se, že v budoucnu bude docházet ke stále větší dělbě práce mezi lidmi a coboty. Roboti budou samozřejmě využíváni především v opakujících se, neměnných procesech. Otázkou je, jak inovace v oblasti umělé inteligence rozšíří oblasti práce. Umělá inteligence se také využívá zejména při rozpoznávání objektů. Ale také obory, jako je programování robotů na základě dovedností s využitím datové rukavice, jsou tématem, které bude utvářet budoucnost (10). 

Digitální transformace se všemi svými inovacemi vyrovná nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Již nyní je v dodavatelském řetězci nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků, který se v budoucnu ještě zvýší v důsledku nízké porodnosti. Podle Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky (BMWI) bude do roku 2060 až o třetinu méně zaměstnaných osob (11). Například v logistice je masivní nedostatek skladníků, dispečerů, řidičů kamionů a IT specialistů. Na mnoha místech by to měla napravit digitalizace a automatizace. Automatizované procesy a systémy, roboti, AGV, autonomní vozidla, umělá inteligence a další inovace nahradí mnoho kvalifikovaných pracovníků ve skladech a v celém dodavatelském řetězci. Bude však ještě chvíli trvat, než se tyto systémy stanou všude standardem. 

Literatura 

1 The Logistics Trends Radar 6.0, 25 October 2022, DHL Trend Research, Link 

2 Whitepaper Warehouse Vision Study, Tech that enhances human capabilities and drives modernization, Zebra Technologies Corp, Link 

3 Corona pandemic permanently changes economy, technology and logistics, Link 

4 Circular Economy: Definition and Benefits, European Parliament, Link 

5 BITO Expertise, Sustainability and Greenhouse Gas Protocol, Link 

6 BITO Expertise, Are CO2-free supply chains possible? 

7 Decarbonisation: The way to a carbon-free economy, EHA Energie-Handels-Gesellschaft mbH & Co. KG, Link 

8 What is Edge Computing?, Hewlett Packard, Link 

9 Global E-Commerce Logistics Market Will Be Worth Over €500bn by 2024, Logistics Brief, Link 

10 AI-based human-robot collaboration, Mittelstand Digital, Link 

11 Logistics skills shortage: A lot of transport volume with few employees, January 2023, E-Commerce Magazin, Link