Jak nová směrnice o společenské odpovědnosti firem brání greenwashingu?

Nová evropská směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSR) vstoupila v platnost 5. ledna 2023 (1, 2). Nahrazuje předchozí směrnici CSR z roku 2014 a musí být transponována do vnitrostátního práva nejpozději do července 2024. Nová směrnice mění několik dalších směrnic, jako je směrnice o účetnictví, směrnice o transparentnosti a směrnice o povinném auditu. Novelizovaná směrnice zavede jednotné standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, zajistí lepší srovnatelnost úsilí v oblasti udržitelnosti a vytvoří lepší transparentnost v celé Evropě. Poznámka: Německý zákon o náležité péči v dodavatelském řetězci jde nad rámec požadavků evropské směrnice o společenské odpovědnosti firem tím, že ukládá společnostem povinnost zavést konkrétní opatření ke sledování a prevenci porušování lidských práv, porušování životního prostředí a další náležité péče v jejich globálním dodavatelském řetězci. 

Již stará směrnice o sociální odpovědnosti podniků (CSR) vyžadovala, aby větší společnosti podávaly nefinanční informace o své činnosti. Evropská směrnice o nefinančním výkaznictví (NFRD) rovněž požadovala, aby některé společnosti vykazovaly nefinanční informace. NFRD je specifickým požadavkem podle staré směrnice o společenské odpovědnosti firem. Nová směrnice o společenské odpovědnosti firem nahrazuje obě směrnice. Hlavním účelem nové směrnice o společenské odpovědnosti firem je dále zlepšit vykazování nefinančních informací společnostmi v oblastech, jako je udržitelnost a lidská práva. Od nynějška bude vykazování udržitelnosti mít podobný status jako finanční výkaznictví společností. To má investorům a zejména zúčastněným stranám poskytnout lepší představu o výkonnosti, výsledcích, postavení a dopadech činnosti společnosti. Podle Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) musí být pro nasměrování finančních prostředků investorů do udržitelných projektů k dispozici spolehlivější údaje o činnosti společností a jejich dopadu na udržitelnost, společnost a životní prostředí. 

Na základě revidované směrnice o společenské odpovědnosti firem se na společnosti vztahuje rozšířená a standardizovaná povinnost podávat zprávy o udržitelnosti (3, 4). Zavedení ukazatelů má zajistit měřitelnost a srovnatelnost poskytovaných informací. Nové nařízení EU rovněž zakotvuje koncept dvojí významnosti. Na jedné straně jsou nyní podniky povinny podávat zprávy o dopadech vlastní podnikatelské činnosti na lidi a životní prostředí, na druhé straně musí podávat zprávy také o dopadech tzv. aspektů udržitelnosti (ekologie, ekonomika a sociální záležitosti) na vlastní podnik. Od nynějška jsou společnosti rovněž povinny nechat si své zprávy o udržitelnosti externě auditovat, stejně jako své finanční zprávy. Komise EU definovala standardy pro podávání zpráv a zvyšující se hloubku auditu z "omezené jistoty" na "přiměřenou jistotu". Kromě toho budou informace o udržitelnosti a dodržování lidských práv v budoucnu součástí zprávy vedení společnosti nebo výroční zprávy. Jednotný elektronický (strojově čitelný) formát výkaznictví (European Single Electronic Format (ESEF)) se bude vztahovat i na výkaznictví o udržitelnosti. Od nynějška bude za zprávu o udržitelnosti aktivně a prokazatelně odpovídat vedení společnosti. Takzvaný bilanční slib, který dosud existuje pouze pro finanční výkaznictví, má být rozšířen i na zprávu o udržitelnosti. 

Stará směrnice o společenské odpovědnosti firem a NFRD vyžadovaly, aby zprávy o udržitelnosti z hlediska zákona o účetnictví podávaly pouze velké společnosti veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci. Nová směrnice o společenské odpovědnosti firem ukládá povinnost podávat zprávy také nekótovaným společnostem s 250 a více zaměstnanci a bilanční sumou nejméně 20 milionů eur nebo obratem nejméně 40 milionů eur. Společnosti, kterých se to týká (v Německu je to přibližně 15 000 společností), by měly přizpůsobit své procesy pro vykazování CSR již pro vykazovací rok 2023. Od 1. ledna 2026 bude vykazování udržitelného rozvoje vyžadováno také od všech malých a středních podniků kótovaných na burze. 

Podle nových předpisů se zprávy o udržitelném rozvoji stávají součástí zprávy o hospodaření nebo výroční zprávy. Informace musí být digitálně označeny tak, aby byly strojově čitelné a mohly být zahrnuty do platformy Evropského jednotného přístupového bodu (ESAP). Kromě dvojí významnosti (viz výše) je třeba dodržovat zelené finanční ukazatele podle nařízení o taxonomii (EU 2020/852). Toto nařízení je evropský soubor pravidel, který stanoví kritéria a požadavky pro klasifikaci hospodářských činností jako "environmentálně udržitelných". 

V roce 2020 vyhlásila Evropská komise iniciativu ESAP jako součást akčního plánu pro udržitelné podnikové financování. Cílem platformy ESAP je vytvořit centrální digitální přístupový bod pro podnikové údaje a informace z různých evropských zemí, aby se zvýšila transparentnost a právní a obchodní jistota podniků. Společnosti mohou prostřednictvím platformy přistupovat k finančním informacím, zprávám, rozvahám, údajům z obchodních rejstříků a dalším podnikovým informacím z různých evropských zemí, porovnávat je a analyzovat. Cílem platformy je také snížit administrativní zátěž podniků tím, že se sníží nutnost vyhledávat informace v jednotlivých zemích EU a vyrovnávat se s různými formáty a jazyky. Platforma je ve fázi vývoje a bude postupně zaváděna až do roku 2030 (5). 

Organizace Průmyslová a obchodní komora pro Mnichov a Horní Bavorsko ve spolupráci s Value Balancing Alliance (VBA ) a společností Deloitte vydala průvodce guide  "In five steps to success: sustainability reporting for SMEs". 

Revidovaná směrnice o sociální odpovědnosti podniků obsahuje různé mechanismy, které mají pomoci zabránit tzv. greenwashingu (6), tj. zavádějící prezentaci podniků, pokud jde o jejich postupy v oblasti udržitelnosti. 

Směrnice o sociální odpovědnosti podniků vyžaduje, aby společnosti jasně, stručně a úplně zveřejňovaly určité nefinanční informace - včetně environmentálních, sociálních a pracovních otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Povinnost podávat zprávy má přimět společnosti, aby transparentně informovaly o svých výsledcích a dopadech v oblasti udržitelnosti. Kromě toho rovné zacházení s výkaznictvím o udržitelnosti a finančním výkaznictvím, nezávislé ověřování, aktivní zapojení zúčastněných stran do procesů podávání zpráv, zahrnutí informací o udržitelnosti do zprávy vedení společnosti a také sankce za nedodržení požadavků zajišťují vyšší důvěryhodnost informací o udržitelnosti, a tím i nižší riziko greenwashingu. Sankce mohou zahrnovat pokuty nebo jiné právní důsledky, což podniky motivuje k tomu, aby braly požadavky směrnice vážně a poskytovaly pravdivé informace. 

Literature 

1 Gouze Stephanie, CSR Directive: What will be important with the new directive, EQS Group, Link 

2 Non-Financial Reporting Directive (NFRD) / CSR - Guidelines, Assekurata Assekuranz Rating-Agentur GmbH, Link 

3 Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), The new EU directive on corporate sustainability reporting at a glance, Federal Ministry of Labour and Social Affairs, Link 

4 Richter Nicole, Meyer Yvonne, New EU CSR Directive: What to do already, EY Ernst & Young Global Limited, Link 

5 EU, Establishment of a European Single Access Point (ESAP), German Accounting Standards Committee e.V., Link 

6 Sustainability, CSRD - works against greenwashing, German Insurance Association, Link